"KDO VÍ, ZDA ŽIVOT NENÍ UMÍRÁNÍ A SMRT TEPRVE ŽIVOTEM"

velmi krátká škola

25. června 2007 v 12:16 |  diary
jak já miluju domov! odešla sjem odsud v 8 a přišla sjem 11:44....úžasné! můj den ehm ehm...začal poněkud no...to je jedno..moc sjem se nevyspala.. když sjem přišla na zastávku, kde jsme měli být a odkud pojedeme do kina zdálo se všechno ok... až na tu únavu no..a nastoupili jsme do tramvaje a já vidím člověka, kvůli kterého sjem se včera tááák nervla..stačil mi jediný pohled a já sjems e zase úplně rozklepala!...no..prostě ironie osudu! nechci to dále popisovat! jenom jsme chtěla říct, že sjem hrooozně ráda doma a né někde na cchatě na čeladné nebo kdekoliv jinde! tady doma!!!!!v ostravě! s mýma friendama atd!!!!

byli jsme v kině na "zajatci mlhy"...nebo tak něco....celkem ten film ušel jenom se mi zdál takový málo do detailu no...mohlo to být více dopodrobna..ale můj názor no..takže sjem viděla už i lepší filmy...btw byl to ruský film a lehce mi trvalo než sjem pochopila o co tam jde:D....kteří jsou rusové a němci a že tam vůbec nějací němci jsou...njn:D

zajatci mlhy:Zima 1944. Poručík Anochin se zotavuje po těžkém zranění. Sžíraný nenávistí k nepříteli touží po návratu na frontu. Je však se skupinou německých zajatců odvelen do odlehlé vsi Polumgla, kde má zajistit výstavbu translační věže a zároveň i stravu a přístřeší pro svěřené zajatce. Ženy ve vsi, jejichž muži jsou na frontě, si postupně zvykají na přítomnost Němců…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama